Dominika Špačková>Blog>K porodu raději zubaře než porodníka

K porodu raději zubaře než porodníka

18. května 2014 - napsala Dominika Špačková


 
 

V křesle u zubaře jsem se cítila jako na kosmetice. „Otočte prosím hlavinku, ták stačí, děkuji. A teď se podíváme dozadu, otevřete prosím ústa více. Netlačí vás to? Kdyby vám to bylo nepříjemné, mávněte na mě. Je všechno v pořádku? Netahá to?“

Vždycky jsem k zubaři chodila tak trochu nerada. Není to kdovíjak příjemné. Otevřená pusa, v ní spousta nástrojů. Ale celá ta zkušenost byla vlastně milá, milejší, než jak se ke mně jako těhotné chovali v Podolí. Najednou mi začaly stékat slzy po tváři. „Není vám něco, bolí vás to?“ ptá se zubařka.

Ne, jen bych chtěla, aby se ke mně tak hezky chovali také v porodnici. I když jsem nebyla u zubaře 10 let, nikdo na mě nekřičel, že mi vypadnou všechny zuby, že bych měla být zodpovědná za zdraví svého dítěte, že bych se měla chovat dospěle.

Zato v Podolí, po šílených pěti hodinách, co jsem tam strávila kvůli jednomu vyšetření, na mě byli nepříjemní, křičeli tam na jiné maminky a celkově se ke všem chovali jako k odpadu. Vrchol tomu nasadila jistá docentka, která mi jednou v osm ráno telefonicky oznamovala, že se mám dostavit k vyvolání porodu, jinak že zabiju dítě. Křičela na mě, manipulovala se mnou a vysvětlila mi, že pokud nepřijmu vyvolání porodu ještě dnes, tak si mám hledat jinou porodnici. Našla jsem si Havlíčkův Brod.

V tomto článku mi nejde o kritiku jednotlivých lékařů gynekologů, protože ti často dělají to nejlepší, co jim systém umožňuje. Navíc špatné zubaře najdeme taky. Chci poukázat na to, že v celé té diskuzi o přirozených či alternativních porodech málo nebo nedostatečně zaznívá jedna důležitá věc – chceme hlavně, aby se k nám lékaři i personál chovali vstřícně. Byli na nás hodní.

Ne, nechceme se vrátit na stromy a rodit v lese. Nechceme všechny ze dne na den rodit doma. Nechceme zpátky do 19. století a umírat při porodech. Je skvělé, že se toho dnes ví mnohem mnohem více. Vážíme si znalostí lékařů. Ale proboha, buďte na nás hodní.

Chceme jen to stejné, co umí zubaři – slušnost, citlivost, respekt k našemu tělu. A protože věříme, že gynekologové jsou stejně inteligentní a stejně dobří lidé jako jsou zubaři, cítíme se zneužity, když po nás někdo křičí, ponižuje nás, nechá nás sedět s roztaženýma nohama a holým zadkem a jde telefonovat.

Stačí, když s námi lékaři budou u porodu a těhotenství jednat jako s partnerem, kterému také jde o to porodit zdravé dítě. A ano, hormony na nás působí, jsme vystrašené a přecitlivělé. Právě proto potřebujeme citlivou péči.

Jednotlivé zákroky je důležité okomentovat a těhotnou na ně připravit. Proč a co se děje. Plus k tomu zachovávat intimitu. A studené kleště ohřát. Jako ženy pak budeme ochotněji spolupracovat.

Všechno jde. Argument, že jde o život, není nijak v rozporu s tím, že chceme respekt, slušnost, vstřícné jednání. Právě když jde o život našich dětí, nemůžeme důvěřovat někomu, kdo nás ponižuje.

Jaké máte zkušenosti z porodnice vy? Cítily jste se bezpečně? Jakého jednání se vám dostalo?

………………………………..

Aktuálně:

Máte nápad? Chcete ho rozjet? V kurzu Od nápadu k produktu vám pomůžu dotáhnout ho do konkrétní nabídky, kterou vyšlete rovnou vašemu zákazníkovi. Na výběr je varianta pro samouky nebo koučování ve skupině. Chystám další běh, přihlašovat se můžete už teď.


Tipy a novinky pro akční maminky




Komentáře (16)

19. května 2014 (08:55)Blanka Řehořková

Dominiko, děkuji moc za článek. Ano, spousta žen nechce chodit ke gynekologům mužům, spousta žen, mezi nimi i já jde třeba jen dvakrát za těhotenství na gynekologii a většinu vyšetření odmítne. A spousta žen, včetně mě, raději rodí doma. U mě to byl z velké části i stres z toho, že budu muset komunikovat s personálem, když předem mám minimální šanci, že můj porod proběhne přirozeně a v klidu, příjemně a bez nátlaku. Úcta a respekt jako základní hodnoty dnešního světa... Tuto sobotu jsme otevřeli Muzeum v Srbské - na hranicích s Polskem, ve frýdlantském výběžku. Zabývá se historií českoněmeckého soužití v pohraničí. a je velmi silně vidět jak se citlivé věci, pomsta, nenávist, zloba a boj přenášejí do dalších generací, nevyřešené..... a my se s tím setkáváme jen v jiných podobách. Blanka Ř.



19. května 2014 (10:18)Dominika Špačková

Blanko, díky za rekaci. Jsem si vědomá toho, že celá situace je mnohem složitější, ale v poslední době, když sleduji diskuzi na téma porody, domácí porody, porody v nemocnicích, tak to působí tak, jakoby šílené alternativní matky bojovaly proti zlým lékařům. A ráda bych skutečně vyzdvihla to, co píšete - ÚCTU A RESPEKT. Když my matky v této diskuzi budeme pouze kritizovat "zlé" lékaře, tak se nikam neposuneme. Když pozitivně a asertivně vyjádříme své potřeby - tedy potřebu úcty, intimity, něhy, respektu - i lékařská obec bude vůči našim požadavkům vstřícnější.



19. května 2014 (13:01)Pavel Janík

Jsem sice otec, ale jsem rád, že konečně jedna maminka pospala celý problém, který tady je. Byl jsem u narození obou našich dcer a dost často jsem trávil čas s manželkou v nemocnicích. Navíc máme několik známých porodních asistentek. Proto vím, že nejde o to kde rodit, zda doma nebo v nemocnici, ale jak empatický je personál. Mnohdy jen reaguje na rodičku (případně partnera), ale když je personál neochotný a arogantní (ať již lékař nebo sestřička) je třeba asertivně se dožadovat svých práv. Než budou některé matky reagovat že při porodu maminka moc nemá sílu, vždy má možnost mít někoho blízkého nablízku. Ale je to složitější problém. Ale děkuji za rozumný pohled.



19. května 2014 (20:30)Veronika

Jasně, stručně, výstižně. Moc hezky vyjádřeno, uhodila jste hřebíček na hlavičku. Co se mě týká, zážitek mého prvního porodu v porodnici vedl k tomu, že jsem podruhé raději rodila doma.



20. května 2014 (04:15)Jana I.

Právě proto, že jsem zubařka a snažím se chovat k pacientům co nejvstřícněji, informuji je a na všech postupech se domlouváme, proto nedokážu pochopit a ustát chování na porodním v nemocnici.Je to samozřejmě i zažitým systémém, možnostma oddělení a taky vedením, ale vždycky je to hlavně o člověku - lékaři jako takovém. Souhlasím s napsaném výše a je mi opravdu líto, že si člověk nemůže v nemocnici trošku více "užít" něco tak krásného, jako je porod dítěte..proto lidi hledají alternativy...



20. května 2014 (07:47)Tomáš

IMO je problém na několika vrstvách. Zaprvé někteří porodníci mají zjevně božský komplex a myslí si, že to jsou oni, kteří darují život. Zadruhé je samozřejmě mnohem jednodušší změnit zubaře než porodníka. U zubařů si můžete vybírat, můžete si klidně připlatit relativně snesitelný peníz a jít do nejluxusnější soukromé kliniky bez čekání, navíc zubaře potřebujete mnohem častěji a potřebuje jej mnohem více lidí, tj. jednodušeji seženete dobrou aktuální referenci nebo budete mít vlastní zkušenost. Tudíž nepříjemný zubař by prostě velmi rychle přišel o platící pacienty a do roka by zkrachoval (a protože si svou kliniku buduje často sám za vlastní peníze, tak by ho to hodně bolelo, není jen nějaké vyměnitelné kolo u vozu). ...



20. května 2014 (07:55)Tomáš

... no a v neposlední řadě budoucí lékaře od profese porodníka rychle odradí - je to totiž hodně o kejhák, permanentně stojíte jednou nohou v kriminále. Prostě zde se klidně může stát, že na sál vejde zdravá natěšená mladá maminka, na ní a na její zdravé miminku bude před sálem bude čekat nadšené natěšené příbuzenstvo a stane se něco, co prostě dopředu nejde odhadnout a jeden či oba z těch zdravých jedinců zemřou, nebo budou mít nějaké vážné následky. A ať je porodník jakkoliv dobrý, stane se mu to v průměru v jednom z 200 případů, při při tolika porodech co má se mu to stane několikrát do roka. Nechci samozřejmě nijak obhajovat ty špatné doktory, jen je prostě podle mého potřeba vytvořit i těm doktorům pořádné zázemí, aby se mohl cítit v perfektní psychické kondici, protože je to záhul



20. května 2014 (09:36)Petra

Dominiko popsala jsi to velice dobře, naprosto s tebou souhlasím!Já naštěstí nemám s gynekology ani porodníky žádnou výrazně negativní zkušenost-zažila jsem hezký porod v porodnici i doma a můj gynekolog,ačkoliv je to"klasický"doktor,který je schopen vzít si telefon přitom, co ležím na ultrazvuku,ke mně byl vždy příjemný a ohleduplný.Za to jsem velice vděčná,stejně tak jako za své "porodní"zkušenosti..toto téma nicméně i tak považuji za sobě vlastní a zásadní,i proto,že na každém kroku slýchám zkušenosti lidí okolo mně,které se diametrálně liší od těch mých,často jsou hodně negativní a ovlivňují rodiče i děti na celý život..ve většině případů za nimi stojí"jen" nepochopení a to,že se k nám"povolaní"lidé nechovají jako k sobě rovným..přemýšlím,proč tomu tak je...



20. května 2014 (09:42)Petra

Stále častěji docházím k tomu,že velký díl zodpovědnosti za tento stav leží na nás,ženách..považuji za přinejmenším"nekonstruktivní"házet vinu jen na personál nemocnic-gynekology a porodníky..mám kolem sebe mnoho žen,které mají téměř hororovou zkušenost s porodem a komentují to slovy:"tak to prostě je","člověk si tím musí projít,hlavně že mám zdravé dítě a máme to za sebou", či tak něco...Spoustu z nich bude další dítě rodit v té samé porodnici..Proč?Kvůli malému sebevědomí(umění rodit je nám přeci vlastní..)?Manipulaci,nátlaku okolí,"mocenským zbraním",kterými disponují lékaři?Sama jsem zažila velice vědomé porody,ten druhý doma-měla jsem příležitost zažít si naplno sílu sebe sama a spolupráci s miminkem-cítila jsem se sebejistá jako nikdy před tím..proč tuto svou schopnost nevyužíváme?



20. května 2014 (09:47)Dominika Špačková

Tomáši, jistě problém je na více vrstvách, toho jsem si vědoma. Proto neobviňuji zlé lékaře, nebo si nemyslím, že šílené aternativní matky zbytečně chtějí něco navíc. A možná, že soukromé kliniky porodní by byly ku prospěchu. Prostě bych si za slušné chování připlatila, a také za to, že v těhotenství nemusím 6 hodin v čekárně čekat na vyšetření. A s vytvořením dobrého zázemí, jak pro lékaře, tak pro porodní asistentky souhlasím. Na prvním místě, co se týká pohodlí a spokojenosti by ale tak jako tak měla být žena maminka. Takže ty maminky, které chtějí nějaké změny, by si mohly připlatit za lepší služby. Toto v současnou dobu neexistuje a maminky nemají žádnou volbu. A to je velká škoda.



20. května 2014 (10:14)Katka Zagórová

Mám tři syny a tři absolutně odlišné porodní zkušenosti. První syn se narodil v porodnici v Třinci. Jako prvorodička jsem nevěděla, co mě čeká, co vlastně porod je a tak jsem plně důvěřovala všem, co se o mně starali. Dokud jsme byli doma, porod probíhal velice dobře. cítila jsem se bezpečně a mohla jsem vědomě spolupracovat se svým tělem a miminkem. Bylo mi fajn. Pak jsme odjeli do porodnice a následoval jeden zásah za druhým. Z vědomého porodu se stalo něco, co se mi špatně popisuje a nerada na to vzpomínám. Nepamatuji si nic kladného, jen nepříjemnou vědomou bolest, stud, zmatek, strach, nepohodlí. Byla jsem okradena o své mateřské kompetence. Nebylo mi umožněno porodit normálně. Žena umí porodit normálně, ale potřebuje správné podmínky - přítmí, teplo, soukromí, citlivé jednání.....



20. května 2014 (10:43)Katka Zagórová

I přesto, že jsme měli u porodu dulu a dělala co mohla a není ji co vytnout, porodní zkušenost to byla hrozná. Druhý syn se narodil CS.Byl konec pánevní.Nelze to tedy nazvat porodem,ale velkou břišní operací.Zážitek nulový. Připadám si dodnes jako bych syna adoptovala.Vyřízli ho, ukázali přes plentu a donesli v zavinovačce po několika hodinách.Pooperační bolesti byly pro mě neskutečně kruté. Takže už nikdy více. Porod třetího syna jsem nenechala náhodě. Začala se včas informovat,hledat,ptát se.Sepsala si porodní plán,opět jsme si přizvali k porodu dulu a rodili v Krnově.Třetí porod byl překrásný, posilující,vědomý,citlivý,přirozený, plný něhy. Rodila jsem svou silou,v šeru,tichu,s dulou a PA a mým mužem.Na Krnov nedám dopustit.Oni prostě ví,co rodící žena potřebuje.Mohu jen doporučit.



20. května 2014 (14:02)Pavla

Domi, to je přesně mé téma. Na podzim mě čeká porod a řeším, jak, kde a s kým. Postupně se scházím s PA v mém okolí a zjišťuji, že dnešní rodící žena nemá absolutně možnost volby. Stále je manipulovaná zákony a zastaralým zdravotním systémem. Tím nechci říct, že každá musí rodit doma. Jen mi vadí, že si nemohu vybrat zda doma nebo v porodnici. Pokud v porodnici tak jak budu rodit. Vždy záleží na konkrétním personálu a jeho osobním přístupu. Takže je otázka, až zazvoním, kdo mi otevře? Porodní domy byl úžasný nápad, který se bohužel nerealizoval. Snad některý gynekolog - porodník vyjde ženám vstříc a postaví si soukromou porodní kliniku, kde si ženy sice za příplatek, ale přeci jen budou moci vybrat a rodit podle svého přání s tím, že kdyby se nedej Bože něco dělo, je vedle lékař a sál.



20. května 2014 (21:16)Eva

Naprosto souhlasím s názorem, že záleží na lidech. Já rodila první dceru v porodnici v Českém Krumlově a paní doktorka i sestry, které byly u porodu, byly naprosto úžasné. Komunikovali se mnou i s partnerem, o všem nás informovali, přesně mi popisovali co se teď děje a co se bude dít dál. Zkrátka porod jako bych byla doma mezi lidmi, které znám celý život. Bohužel vím, že je to spíš o tom, že jsem měla štěstí, než že by tohle byla běžná praxe.



21. května 2014 (20:49)Hannah Neuwirthová

No, já si nemyslím, že je až tak snadné změnit zubaře, protože je jich relativně málo, ale mně se to podařilo a jsem moc spokojená se svou skvělou zubařkou se znalosti alternativní medicíny (homeopatie,akupresura ...), které kombinuje s nejmodernějšími poznatky západní medicíny, cítím se u ní vždy skvěle, na stropě má harmonizační mandalu, takže se na ni člověk při zákroku dívá. Milé chování je zde samozřejmostí. Co se týče gynekologa, mám taktéž štěstí, protože si lidsky sedíme, vyzařuje z něj pozitivní energie a prostě k němu chodím ráda.Sestry jsou také úžasné. No a porod mě čeká do měsíce.



2. listopadu (13:45)Radka

Vše má své pro i proti :-)



Přidej komentář

Políčko email žlutě podbarvené nevyplňujte, služí jako ochrana před roboty.



např.: Jan Novák
např.: jan.novak@example.com
např.: http://example.com




Tipy a novinky pro akční maminky




2009 - 2017 © Dominika Špačková