Dominika Špačková>Blog>Libuše Čehylová: rozhovor o podnikání na MD

Libuše Čehylová: rozhovor o podnikání na MD

14. října 2014 - napsala Dominika Špačková


 
 

Jak dlouho podnikáte?
Jsou to přibližně dva roky, co jsem začala.

Co je vaše původní profese?

Vystudovala jsem obchodní akademii, ale věděla jsem, že se číslům nikdy věnovat nechci. Toužila jsem být novinářkou a po škole jsem nejdřív pracovala jako redaktorka zpráv pro Český rozhlas. Pak jsem přešla do odvětví výstavnictví, kde jsem kromě fyzické organizace tuzemských i zahraničních veletrhů měla na starosti i jejich propagaci a public relations. Tuto práci jsem dělala prakticky až do nástupu na mateřskou dovolenou, s malým „odskokem“ na Zastupitelský úřad ČR v Budapešti, kde jsem rok a půl pracovala jako asistentka velvyslance.

Takže jste vlastně přešla od výstavnictví a propagace děl jiných umělců k doporučování své vlastní tvorby. Můžete maminkám přiblížit, co děláte dnes?

V současné době jsem založila malou firmu, tedy spíše firmičku, Libuschka. Šiji zde stylové doplňky pro děti i dospělé. Vlajkovou lodí firmy jsou textilní oboustranné čelenky, těch se prodává nejvíce. Dále pak šátky na hlavu, nákrčníky, oboustranné pásky, obaly na mobilní telefony a tablety, obaly na kapesníčky, klíčenky, různé taštičky… Jsem tu vším – od ředitelky po švadlenu, jak je zrovna potřeba.

Libuše Čehylová
popisek

V čem jste jiná než ostatní?

Většina mých výrobků vznikla proto, že jsem je prostě potřebovala. Ať už pro sebe, nebo své děti. Jako slogan bych si mohla napsat: Testováno na vlastních dětech. Takže moje výrobky jsou praktické a odzkoušené. Upravit si účes umí díky čelenkám i malá holčička, trojcípý šátek se kromě hlavy dá využít i na krk nebo jako lehká přikrývka do kočárku, nákrčník slouží jako ochrana před větrem i před slinami… A že jsou veselé a barevné, je jen malý bonus navíc. Snažím se vyrábět věci, které mají rozpoznatelný rukopis. Svůj výrobek poznám už z dálky. Kvalitní designové látky (100% bavlna), precizní zpracování, to jsou věci, z nichž neustoupím. Nově jsem teď začala nabízet i doživotní záruku na všechny své výrobky, dokonce bez nutnosti mít paragon, protože za kvalitou si stojím.
Možná jsem trochu jiná i v celkovém pojetí firmy: Libuschka je hodně osobní. Moje zákaznice (i zákazníci, ale většinou u mě nakupují právě ženy) vědí, kdo výrobky šije, vědí, že jsem jim ve spoustě věcí podobná. Částečně znají mou rodinu, vědí, kde jsem trávila dovolenou, vědí, kdy mám starosti se strojem či dodavatelem. Nechávám zákaznice nahlédnout do svého soukromí. Ráda. Není výjimkou, že se za mnou ženy zastavují na prodejním stánku, třeba ani ne nakoupit, ale pouze se podívat, co mám nového v sortimentu, říct mi, zda jsou s mými výrobky spokojené, nebo jen tak, na kus řeči. Jsem ráda, že pro ně nejsem jen fotka na stránce s kontaktními údaji firmy.

Kdy vás to napadlo? Jak to začalo? Začínala jste rovnou s nápadem, že rozjedete firmu, nebo jste si šila pro radost?

Šít jsem začala až v dospělosti a to ještě žádné složitosti. Maximálně zkrátit záclonu nebo kalhoty. Ale jak dcery rostly a rostly jim vlasy, přišly na řadu čelenky. Culíky a sponky pořád sundávaly, plastové čelenky je tlačily. A látkové čelenky se ukázaly jako nejlepší volba. A jak už to tak bývá, začala jsem jich šít kvanta. Pro sebe a své děti, pro děti kamarádek, pro kamarádky kamarádek… klasická řetězová reakce. A po tomto testování přišla myšlenka nabídnout je k prodeji a šít je i pro cizí. Nikdy nezapomenu, jak jsem nervózně čekala na reakci prvního „opravdového“ kupujícího. Byla pozitivní. Čelenkami to začalo, a protože ráda vymýšlím novinky, sortiment se postupně rozšiřoval a určitě ještě rozšiřovat bude.

Výrobky Libuschka
popisek

Dnes už dáváte práci dalším maminkám na mateřské, je to tak? S kolika už spolupracujete?

Ano, je to pravda. Byl to i jeden z mých snů – rozjet firmu tak, abych mohla právě maminkám na rodičovské dovolené dát domácí práci. Když jsem totiž sama před časem nějaký flexi úvazek nebo práci na doma hledala, zarazila mě ta naprostá beznaděj na trhu práce. Je mi to líto, protože vím, že spousta maminek by ráda pracovala, ale nechtějí své děti opouštět, nebo alespoň ne na moc dlouho. Flexi úvazků je málo, domácí práce jsou často podvody nebo minimálně placené.
V současné době pro mě brigádně pracují čtyři maminky s různou intenzitou, podle toho, jak mají zrovna čas. Jedna už třeba nastoupila do zaměstnání, tak si bere práce méně, jiná je s dítětem v lázních, tak na měsíc práci přerušila. Myslím, že nám tento způsob vyhovuje všem a jsem moc ráda, že to funguje.

Co vám v rozjezdu podnikání nejvíce pomohlo?

Měla jsem výhodu, že jsem do začátku nepotřebovala žádné velké investice. Šicí stroj jsem měla (nejlepší vánoční dárek, jaký jsem kdy od manžela dostala), první látky jsem kupovala jen ve velmi malém množství, ostatní materiál také. Začala jsem jezdit na různé řemeslné jarmarky a trhy, výrobky se dobře prodávaly.
Velkým zlomem byla soutěž Rozjezdy roku, kde jsem se v pražském kole umístila na třetím místě. Díky této výhře jsem získala sebevědomí a pocit, že moje práce, o které jsem do té doby trochu vnitřně pochybovala, má smysl. Navíc i názory odborné poroty mě posunuly dál, dostala jsem tu spoustu cenných rad.

Soutěž Rozjezdy roku. Jaká pro vás byla účast? Co jste si ze soutěže odnesla? Co vám dala?

Účast bylo jedno velké překvapení. Svůj projekt jsem přihlásila na poslední chvíli. Telefonát, že jsem mezi deseti nejúspěšnějšími, přišel během mého zkouškového období, celkově to bylo hodně hektické. Ale panovala tam úžasná atmosféra, probíhaly odborné semináře, kontakt s ostatními soutěžícími a jejich projekty – hodně mě to bavilo. A že jsem se nakonec i umístila, bylo samozřejmě taky příjemné, a hlavně nečekané. Kromě věcných cen (mobilní telefon a free tarif na rok zdarma) jsem ale dostala to nejzásadnější – mediální podporu. Vyšlo o mně několik článků, dostala jsem možnost svou firmu zviditelnit. Za to patří celému týmu Rozjezdů můj obrovský dík.

Doporučila byste i ostatním podnikatelkám přihlásit se do soutěže? A co byste jim poradila, aby uspěly?

Přihlášením svého podnikatelského plánu do soutěže určitě nikdo nemůže nic ztratit. Už jen samotné vyplnění přihlášky je přínosem. Sepíšete si na papír základní údaje, vaše plány, zhodnotíte své možnosti. Pokud se navíc dostanete do užšího výběru, máte jedinečnou možnost svůj plán konzultovat s odborníky, získáte náhled zvenčí, přesvědčíte se, zda je váš projekt životaschopný. Mě právě to, že mou práci někdo nezávislý ocenil, hodně nakoplo a psychicky mi to obrovsky pomohlo.
Vyplatí se před porotu přijít bez zbytečné trémy, nemáte totiž co ztratit. Když jsem se o svém loňském úspěchu bavila letos, na dalším ročníku Rozjezdů, se členy poroty, dozvěděla jsem se, že jsem vyhrála nejen díky dobrému projektu, ale i díky osobnímu zapálení pro věc. Nestyděla jsem se s porotou diskutovat a bylo vidět, že mě práce baví a budu v ní pokračovat bez ohledu na úspěch či neúspěch v soutěži.

S jinými úspěšnými podnikatelkami z rozjezdů píšete blog – jak vznikl tento nápad?

Blog jazyknaveste.cz není můj nápad, je to právě součást soutěže Rozjezdy roku, kterou organizuje společnost T-Mobile. Ráda čtu, jak jsou na tom ostatní maminkatelky, co je trápí, co jim dělá radost. Je fajn vědět, že nejsem sama. Také ostatní zažívají podobné kolotoče kolem práce a dětí. Doufám, že si najdu více času tam přispívat, protože psaní mě moc baví a trochu zde realizuji tu svou dávnou touhu být novinářkou.

Měla jste (máte) podporu partnera a rodiny v tom, co děláte?

Musím si trochu postěžovat, můj manžel je povahou klasický zaměstnanec, a proto by byl nejspokojenější, kdybych i já měla „jistotu“ zaměstnaneckého poměru. Moje podnikání tudíž často bere jako můj vrtoch a koníček, ne jako práci. Navíc, když šijete a k tomu vám dvě dcery asistují, tak jsou nitě a odstřižky látek po celém domě. Na druhou stranu mu musím přiznat, že kdykoliv potřebuji dodělat zakázku nebo odjet na jarmark, je naprosto rovnocenným rodičem jako já. O obě dcery i domácnost se umí perfektně postarat, takže nemusím hledat nějaké náhradní hlídací varianty ani vařit či chystat dětské oblečení dopředu atd.
Dcerám se moje práce líbí, rády zkouší nové výrobky. Zatím jsou ve věku, kdy i oceňují, že jsem víceméně pořád doma a nemusejí být od rána do večera ve škole a školce. Uvidíme, jak se na to budou tvářit za osm–deset let.
Velkou oporou je moje sestra Lucie, která mi pomáhá při vkládání zboží do internetového obchodu, stará se mi z velké části o facebookovou stránku, navrhuje letáky, zkouší a připomínkuje prototypy výrobků a celkově mi dodává spoustu pozitivní energie. Beru ji tak trochu jako spolumajitelku firmy, ačkoliv jí formálně není.

Spokojená Rodina
popisek

Jak staré máte děti? A kolik času věnujete jim a kolik práci?

Mám dvě dcery – Kamilce je sedm, Moničce pět let. V začátcích podnikání ještě nechodily do školy ani školky, proto se péče o ně s prací tak nějak samovolně prolínala. Ale to bylo mé podnikání ještě v začátcích a moc práce jsem neměla. Dnes již chodí Kamilka do školy a Monička do školky, tak si práci organizuji podle toho. Ráno dcery odvezu, dopoledne pracuji – nejčastěji šiji. Odpoledne holky vyzvednu a věnuji se jim: příprava do školy, procházka nebo jízda na kolech, návštěva kamarádů atd. Když je večer uložím, usedám zase k práci – většinou práce na PC a jiné tiché činnosti, abych dcery šitím nerušila (moje pracovna sousedí s jejich pokojíčkem). Často dělám dlouho do noci.
Vůbec si neumím představit, jak bych péči o děti zvládla v klasickém zaměstnání. Obdivuji ženy, které dokážou zkombinovat osmihodinový pracovní úvazek a rodinu. Podnikání je dřina, ale poskytuje mi neuvěřitelnou časovou volnost, kterou bych jinak neměla. Jak s úsměvem ráda říkám: tak flexibilní zaměstnavatel, jako bych potřebovala já, prostě neexistuje.

Jak se vám daří dělit čas na děti a čas na práci? Máte ve všem dobrou organizaci, nebo se také někdy prodíráte chaosem typickým pro rodiny s dětmi?

Někdy hůř, někdy líp. Je-li dobrý, standardní den, funguje to zhruba tak, jak jsem řekla výše. Nicméně všechny maminky vědí – takhle to není vždy. Jakmile Kamilka nebo Monička onemocní, mám-li najednou hodně práce, nebo nastane-li nějaká jiná neočekávaná situace, všechno je jinak. Většinou je to pak u nás jeden velký chaos, není uklizeno, uvařeno a já si často sundávám pyžamo až před příjezdem manžela z práce… Ale právě tehdy oceňuji, že mohu pracovat z domova a nemusím se zaměstnavateli zpovídat, proč proboha mé děti tento měsíc již potřetí marodí a proč utíkám z práce přesně úderem konce pracovní doby. Občas je to náročné, ale neměnila bych.

Pokud jsem to správně pochopila, byla jste také po rodičovské chvilku zaměstnaná. Je to tak?

Ano, je to tak. Bylo to dokonce ještě v době, kdy jsem byla na rodičovské, Moničce byly dva roky. Manžel přišel o místo a nedařilo se mu žádné sehnat, tak jsem šla do práce já. A ačkoliv jsem se těšila na nový obor (přijali mě na místo manažerky prodejny s dámskou konfekcí), byla jsem velmi rozčarovaná. Práce by mě bavila, ale chyběly mi dcery, litovala jsem, že nejsem s nimi. Osm a více hodin bez nich bylo na mě moc, ačkoliv ony to nesly velmi dobře a užívaly si tatínkovy péče. Navíc jsem během zkušební doby zjistila, že mě přijali na školu (ano, na stará kolena jsem se rozhodla, že se chci dál vzdělávat a „střihla“ jsem si tříletou VOŠ zdravotnickou – obor Diplomovaný nutriční terapeut, kterou jsem v letos v červnu úspěšně ukončila). Tak jsem racionálně usoudila, že bohužel nejsem nadčlověk a všechno dohromady prostě nestihnu, a z práce jsem odešla.

Vaše nápady jsou dost inovativní. Například ztracenka mě nadchla. Kde berete inspiraci?

Inspiruje mě běžný život matky s malými dětmi. Šiji to, co potřebuji nebo co se mi líbí. Ale zrovna ztracenka je trošku výjimečná. Zatímco ostatní výrobky jsou spíš o designu, o té líbivé stránce, a i když jsou praktické, dají se nahradit. Ztracenka je ryze užitečná věc, u níž je design druhořadý. Když se vám ztratí dítě, byť jen na chvilku, zastaví se vám srdce… Ten pocit asi všechny maminky už zažily. Když má dítě ztracenku, což je vlastně barevný náramek s okénkem na vložení telefonního čísla, ztratí se sice taky, ale ta srdeční zástava maminek trvá kratší dobu. Nálezce ví, na jaké číslo zavolat, když najde plačící dítě. Není nutné ho vodit kamsi na informace a čekat, až maminku vyvolají rozhlasem apod. Osvědčeno v praxi.
Jinak ráda sleduji různé kreativní servery a časopisy, hlavně zahraniční, a obdivuji, co vše se dá vyrobit. Je tam spousta nápadů nejen na šití, které bych někdy ráda vyzkoušela alespoň pro soukromé účely. Ale vzhledem k mým časovým možnostem to bude možná až budu v důchodu.

V podnikání se podle mého názoru musí člověk neustále zlepšovat. Co se teď učíte? V čem se vzděláváte? Na jakou podnikatelskou dovednost se zaměřujete?

Aktuálně se učím pracovat s overlockem, což je trochu jiný druh šicího stroje. Mám ho doma už dva roky. Moc jsem ho chtěla, ale když jsem ho koupila, vůbec jsme si nerozuměli a overlock stál v koutě. Teď jsem ho vytáhla, oprášila a pro toto léto mám v plánu ho zkrotit. Zatím se to docela daří. Díky němu budu moct začít vyrábět výrobky z úpletových strečových materiálů, a to znamená spoustu nového zboží do obchodu. Hodně mě láká dětské oblečení, aktuálně pracuji na kolekci dětských balonových sukní, které si mé dcery oblíbily.
Z nešicích aktivit mám v plánu nastudovat si něco o marketingu. Doteď vedu firmu jen velmi intuitivně. Chci tedy zjistit, co doporučují odborníci, jaké mám rezervy a možnosti.

Co teď nejvíce potřebujete v podnikání?

Momentálně bych ráda dostala své zboží do kamenných obchodů. Ale protože nejsem moc obchodník a neumím své zboží nabízet velkoodběratelům, přemýšlím o přijetí dalších lidí na pozici obchodního zástupce. Že budou opět z řad maminek na rodičovské dovolené, je téměř jisté.
Jinak aktuálně pracuji na vlastním e-shopu a těším se, že během měsíce či dvou bude v provozu.

………………………………..

Aktuálně:

Máte nápad? Chcete ho rozjet? V kurzu Od nápadu k produktu vám pomůžu dotáhnout ho do konkrétní nabídky, kterou vyšlete rovnou vašemu zákazníkovi. Na výběr je varianta pro samouky nebo koučování ve skupině. Chystám další běh, přihlašovat se můžete už teď.


Tipy a novinky pro akční maminky




Komentáře (7)

14. října 2014 (18:47)Andrea Udržalová

Dobrý den skvělý nápad..........pleskám.... ráda bych si koupila jednu..dvě čelenky...... můžu dostat kontakt??? Děkuji a pěkný den Andrea



14. října 2014 (23:43)Zuzana

Velmi inspirativní rozhovor... Musím to už taky konečně rozjet :-)



14. října 2014 (23:44)Zuzana

Velmi inspirativní rozhovor... Musím to už taky konečně rozjet :-)



15. října 2014 (09:25)Dominika Špačková

Na stránkách http://www.libuschka.cz/ kontakt najdete.



30. října 2014 (09:03)Libuschka

Děkuji Dominice za možnost udělat krásný rozhovor a ostatním za milé komentáře. Držím palce, určitě se nebojte zkusit rozjet vlastní podnik, určitě to stojí za to.



10. února 2015 (10:14)Bára Skálová

Libu, gratuluji! Krásné překvápko! Jsi skvělá a držím ti palce!



10. února 2015 (10:21)Justina

Díky za výborný rozhovor a inspiraci v podobě stránek na FB, fleru a vlastního webu. Mám známou, která taky šije různé oblečení pro děti. Chtěla rozjet podnikání pomocí eshopu, ale než se to rozjelo, skončila, protože platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění téměř 4000 Kč prostě nezvládala. Jaké je pro ni řešení ? Jak rozjet podnikání ?



Přidej komentář

Políčko email žlutě podbarvené nevyplňujte, služí jako ochrana před roboty.



např.: Jan Novák
např.: jan.novak@example.com
např.: http://example.com




Tipy a novinky pro akční maminky




2009 - 2017 © Dominika Špačková