Klienti volají a ruší od práce. Zvlášť jeden pán to má jako terapii a povídá mi o všem. Jenže mně to bere práci.
Z pohledu vyjednavače by byl možný jistý postup.
Z pohledu prodejce taky.
Oba pohledy by se týkaly hranic.
Hranice ale můžeme postavit i z pohledu cenotvorby. A to tak, že i člověk, který si neumí říkat ne, benefituje.
Vezmeme si za příklad grafika, který má tuto cenotvorbu. Čerstvě vyšel na volnou nohu, a neumí moc dobře říkat ne:
Protože nyní řeší klienta-volače, přidáme do ceníku toto:
Vyřeší se tím klienti, kteří volají v nevhodnou dobu, kdy se grafik chce soustředit na práci. A zároveň ti, kdo si chtějí volat příliš, platí vyšší hodinovku. To zase klientelu vede k tomu, aby si tolik nechtěla volat, a šla rychle k věci.
Nastaví se tak hranice. Grafik může pracovat. Když mu klient rozumně zavolá, že potřebuje změnu, tak se to vleze do předplacených balíčků, ale když si potřebuje hodně povídat, tak to má grafik lépe zaplaceno.
P.S.: Potřebujete pomoci s cenotvorbou? Naučte se se mnou nastavit ceny tak, abyste získali nové klienty, diskvalifikovali ty problematické, a vydělávali tolik, kolik si zasloužíte.