Nejhorší rady, které jsem o cenotvorbě pro úplné začátečníky slyšela, je orientace nákladovou formou cenotvorby.
Úplný začátečník ve službách (ten, kterému stačí počítač a internet) v podstatě nemá náklady. A nemůže si tudíž spočítat cenu.
Navíc to, za jakou cenu prodá, ani tak nezáleží na jeho schopnosti nastavit cenu správně, ale na tom, jestli umí prodat.
Tady padá kosa na kámen.
Pokud neumím prodat, nebo nemám komu, tak je jedno jestli beru 700 korun za hodinu nebo 800 korun. Pokud nemám žádné zakázky, výsledkem je v obou případech krásná nula.
Ten začátečník, který neprodává, má tudíž jeden jediný úkol - získat první platící klienty. Ne klienty zdarma, ne klienty za referenci.
Platící klienty.
Takže je jedno za jakou cenu budou, ale hlavně že budou. I kdyby to mělo být za nejnižší cenu. Za minimální cenu. Že to platí pouze pro prvních 5 různých klientů a cca 20 různých zakázek pro jistotu zdůrazním, aby nedošlo k omylu.
U začátečníka je prodat násobně důležitější než za jakou cenu.
Jaký je rozdíl při nastavování nových cen u začátečníka:
Začátečník, který umí prodat:
Začátečník, který neumí prodat:
Když nastavuji ceny, tak je u úplných začátečníků nenastavuji. Jednak jsem drahá (brzy budu mít návod na webu), ale jednak nedostanu odpověď ani na jednu z těchto otázek.
A pak stačí prvních 5 - 20 zakázek a odpovědi jsou na místě.
P.S.: Topíte se v cenotvorbě, napište mi.